Firma AQUATIS, a.s. vypracovala první etapy Studie proveditelnosti –níže najdete nejdůležitější informace :
Vodní nádrž V Lípí
Nádrž je situována nad intravilánem obce v nejhornější části povodí Hluzovského potoka a ovládá jen poměrně malou část jeho povodí - 0,66 km2 vůči ploše 3,4 km2 na dolním okraji zástavby nad státní silnicí.
Při stávajícím využití nádrže se kulminace povodňové vlny sníží o cca 8 % a její průběh se zpozdí o 15 minut. Tento účinek ale vzhledem k malé velikosti povodí nádrže potom v korytě pod nádrží poměrně rychle vymizí (zhruba k soutoku s pravostranným přítokem) a níže po toku je skutečně už zanedbatelný.
Aby se dosáhlo znatelné protipovodňové ochrany obce, bylo by nutné mít v nádrži retenční prostor, který by zachytil prakticky celý objem návrhové povodně (cca 25 tis. m3), tj. 6x větší než je dnes k dispozici a téměř 2x větší než celý dnešní objem nádrže. Tím by obec ale trvale přišla o tuto vodní plochu, což se jeví jako příliš velká ztráta za to, že by suchá nádrž jednou za zhruba 100 let zachytila extrémní povodeň. Záměrem objednatele je vybudování stabilizačních stupňů na přítoku do nádrže. To je vhodné opatření pro snížení vodní eroze a omezení přísunu nerozpuštěných látek do nádrže. Pro provoz nádrže je to velmi přínosné, protože se tím odstraní nebo významně omezí nutnost opakovaného čištění nádrže od bahnitých naplavenin.
Vodní nádrž Hluzov („nová“ přehrada)
Ochranná funkce nádrže je stejně jako v předchozím případě velmi omezená, může fungovat dobře jen při menších povodních, jejichž objem jen mírně přesahuje retenční objem nádrže (cca 4 000 m3). Po zaplnění retenčního prostoru už se potom přítok víceméně rovná odtoku. Tomu odpovídá jen mírné snížení návrhového povodňového průtoku o 12 %, což není mnoho. Efekt ochrany navíc působí jen na krátkém úseku mezi hrází nádrže a zaústěním odpadního koryta do Hluzovského potoka - cca 170 m.
Studie současně posuzovala možnost snížení stálé hladiny (vytvoření suchého poldru) – tímto by došlo jen k velmi mírnému zlepšení protipovodňové funkce nádrže. Trvalé snížení normální hladiny v nádrži se tedy nejeví jako vhodné opatření.
Plocha nad lomem v Hluzově (nad čp. 81)
Do této plochy je vyspádována velká část zemědělských ploch, při vysokých srážkách se vytváří masivní přítok do Hluzovského potoka, včetně „vodopádu“ ve skále. Vzhledem ke konfiguraci terénu zde nelze uvažovat o nějaké velké retenční nádrži, ale přírodní strž, která se nachází nad horním okrajem lomu nabízí možnost vybudování ochranné hráze, jejímž účelem by bylo právě zachycení prvního přívalu povodňové vlny a jejího plynulého rozdělení do delšího časového období (v řádu desítek minut).
Konstrukčně by se jednalo o rovnaninu z lomového kamene na výšku cca 5 m - těsně pod úroveň okolního terénu. Hrázka nebude vybavena žádným těsněním, předpokládá se volné proudění vody mezi kameny - tzv. průcezná hráz. Založení bude možné provést přímo na očištěný skalní podklad, případně s lokálním zpevněním paty obou svahů betonovým prahem. Ve dně strže bude uloženo odvodňovací potrubí světlosti cca 200 mm s ochranou vtoku proti zanesení nebo ucpání.
Funkce tohoto opatření by vypadala následovně :
Při běžných srážkách bude voda protékat základovým potrubím víceméně bez omezení, jako za současného stavu.
Při přívalové srážce s velkou intenzitou odtoku (jako při povodni v červnu 2024) propustí základové potrubí jen omezený průtok do velikosti cca 10 - 20 l/s a potom se začne voda za hrázkou postupně vzdouvat. Tím se zaplaví základ hráze a voda začne protékat i mezi kameny, takže přítok do lomu bude postupně a plynule narůstat. Současně se stoupající hladinou se zaplní objem strže (kapacita retence cca 4000 m3) za hrází a dojde tak k retenci průtoku. Při odhadovaném objemu stoleté povodně lze očekávat snížení jejího kulminačního průtoku o cca 50 %. To lze hodnotit jako významný protipovodňový efekt. Kromě zabránění náhlému a nečekanému přívalu vody do „vodopádu“ bude dalším efektem snížení povodňového přítoku do Hluzovského potoka o cca 1 m3/s. Po opadnutí přítoku se zatopený objem za hrází zase pomalu samovolně vyprázdní.
Hluzovský potok v obci
Jedná se o nejrozsáhlejší skupinu problémových míst z hlediska povodňového ohrožení. Koryto potoka prochází celou zastavěnou částí obce a představuje tak značné povodňové riziko pro všechny stavby a pozemky v jeho okolí. Na samotném toku je přes 30 překážek omezení průtoku - mostků, propustků, zatrubnění apod., které mohou potenciálně způsobit vzdutí průtoku a vylití vody mimo koryto.
Podstatnou komplikací pro kapacitu koryta je zde střídavý výskyt dvou základních hydraulických režimů proudění vody, kterými jsou :
- podkritické (říční) proudění - nastává při malém podélném sklonu hladiny nebo ve vzdutých úsecích koryta (zúžená místa)
- nadkritické (bystřinné) proudění - nastává při velkém podélném sklonu a ve volných úsecích neomezovaných žádnými příčnými překážkami.
Pokud by nebylo na toku značné množství příčných překážek, hodnotili bychom jeho kapacitu většinou jako dostatečnou. Rozlití způsobují výše ležící mostky s nedostatečnou kapacitou.
Příčné stavby bude třeba postupně rekonstruovat na požadovanou vyšší kapacitu. Doporučujeme postupovat v pořadí od nejméně kapacitních, například most u č.p. 10 v Hluzově, propustek u č.p. 23 v Hluzově, zatrubnění Hluzovského potoka v Černotíně u čp. 118, propustek u č.p. 67 v Černotíně.
Plošné přítoky do zastavěné části z okolních polních tratí
Tyto přítoky představují jedno ze dvou hlavních povodňových rizik ohrožujících zástavbu obce (druhým hlavním rizikem je rozlévání průtoků Hluzovského potoka). Protože se jedná o přítoky z nezpevněného povrchu terénu, který je intenzivně obhospodařován jako orná půda, jsou povodňové jevy úzce propojeny s vodní erozí. Existuje tedy hned dvojí motivace, proč těmto jevům zabránit - zaplavení i zabahnění.
Řešení pomocí záchytné suché retenční nádrže (poldru) nemá z naší strany jednoznačné doporučení, a to z důvodů podrobně uvedených ve studii. Suchá nádrž se většinou navrhuje na (trvalém) vodním toku, který se při povodňových situacích vylévá ze svého koryta a působí škody na majetku. V našem případě je ale sběrná plocha dílčích povodí relativně malá, což vyžaduje poměrově velké plochy suché nádrže. Další nevýhodou jsou investiční náklady (odhad 15 mil Kč pro jednu nádrž).
Proto se jeví jako nejlepší řešení navrhnout zde účinná opatření v ploše, která přímo zabrání vzniku nadměrné eroze i povodňového ohrožení. Řešením je návrh vhodných, převážně liniových prvků, které zajistí dvě hlavní funkce :
- zvýšení retence srážek a odtoku v mikroreliéfu terénu - krátkodobý efekt cca v délce trvání srážky
- podporu vsakování do hlubších půdních horizontů - dlouhodobější účinek podporující zlepšení celkové vodní bilance území.
Jako modelový příklad opatření v ploše byla vybrána lokalita Zadní Haná, kde se opakovaně vyskytují intenzivní přítoky do zastavěné části obce. S ohledem na lokální podmínky je navrhována realizace soustavy na sebe vzájemně navazujících opatření, skládající se ze zatravněné údolnice s přehrážkami, mezí s retenčními přehrážkami a ochranného zatravnění.
Zatravnění údolnice patří mezi nejjednodušší technická protierozní opatření.
Údolnice je zde navržena 12 m široká, vedena přibližně drahou soustředěného odtoku. Na zatravněnou údolnici budou navazovat 4 protierozní infiltrační meze, ty bývají budovány jako nízké hrázky doplněné mělkým příkopem či průlehem v mírném podélném sklonu. Tyto prvky lze navrhovat v součinnosti s polními komunikacemi.
Hlavním pozitivním efektem pro obec v době srážky bude, že soustava opatření zdrží, zpomalí a sníží povrchový odtok. Dá se očekávat také pozitivní vliv na vodní erozi, která je v současné době na řešených pozemcích velmi intenzivní. Zpevněním povrchu půdy a přerušením délky svahu dojde ke snížení vodní eroze, tedy i odnosu pevných částic půdy do obce a vodního toku.
Zejména vhodné je využití vhodně trasované cestní sítě se souběžně vedenými zasakovacími příkopy, kdy se spojí dva různé účely do jednoho stavebního opatření.
Navrhované řešení by mělo být dále upřesněno v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), které by měly být z podnětu obce zahájeny v blízké budoucnosti. KPÚ poskytnou ideální příležitost pro zdárné provedení všech potřebných plošných opatření na katastru obce. Při návrhu tzv. plánu společných zařízení bude možné uplatnit požadavky na návrh cestní sítě a vodohospodářského řešení, které by zahrnovaly všechny potřebné prvky protipovodňové a protierozní ochrany.
Kompletní dokumentace Studie odtokových poměrů byla předána Povodí Moravy a Státnímu pozemkovému úřadu (podklad pro pozemkové úpravy).
Celá průvodní zpráva studie odtokových poměrů Typ: PDF dokument, Velikost: 3.96 MB
Ukázka aplikace - ochranná hrázka Typ: PDF dokument, Velikost: 404.76 kB
Ukázka aplikace - protierozní mez Typ: PDF dokument, Velikost: 1.28 MB
Ukázka aplikace -zatravněná údolnice Typ: PDF dokument, Velikost: 585.38 kB
