Nahoře u lanovky byla spousta kamenů, my využili svoji fantazii a stavěli domečky, zahrádky a školu i školku v Černotíně. Po odpoledním odpočinku nás čekal průzkum okolí. Zdolali jsme přes velké terénní překážky kus cest a najednou se ocitli v hlubokém lese. P. učitelka nám přečetla příběh „Co vidí strom.“ My zjistili, že každý strom má své oko, kterým pozoruje přírodu, potom si každý vybral strom, našel na něm kouzelné oko, které ještě dokreslil a dozdobil vším, co les dal. Cestou zpět jsme poznávali rostliny, stromy a poslouchali zpěv ptáků. Den byl zakončen velkým koupáním se spoustou legrace s poslechem příběhu z knihy Ferda mravenec.
V úterý ráno trošku pršelo, tak jsme plnili drobné úkoly. Po svačině déšť ustal a my se vydali do obchodu na drobné nákupy. Cesta byla dlouhá, ale my šlapali jako správní turisti a vidina toho, že koupíme pohledy a dárečky nám nevadila. Do penzionu jsme se vrátili spokojení a unaveni, ale důležité bylo, že těsně před tím, než začalo znovu pršet. Škaredé deštivé počasí vydrželo až do večera, ale nám to nevadilo, protože jsme vyráběli dárečky, při kterých jsme zjistili, že každá kytka má svou barvu a zručnost předvedli při práci s kladivem, nakreslili skleničky, jako světýlka pro mravenečky. Velkou legraci jsme zažili při sportování, kdy jsme vyzkoušeli nové soutěže a her, např. chodili jsme ve dvojicích v kruhu, sílu předvedli při klasickém „trakaři“ a spoustu dalších. Moc se nám líbila hra „Má ruka zdraví tvé koleno,“ a „Kouzelné lepidlo.“ Nasmáli jsme se při rytmické hře „Pošlete to dál.“ Po večeři opět pošta, kterou přivezl pošťák Ondra, koupání poslech příběhu o Ferdovi a honem do postýlek. Spinkáme všichni jako dudci, ráno nás některé paní učitelky musí budit.
Napsala Dáša Losová
