Vlajka a znak obce

10. 12. 2007 - Miroslav Chládek


Vlajka obce

Prapor obce

Znak obce

Znak obce

Zdůvodnění k návrhu znaku a praporu obce Černotín

Autor: Miroslav J.V. Pavlů (heraldik)

Patrně první, ale doposud ne zcela doložená zpráva o existenci osady, ležící jen několik kilometrů východně od Hranic pochází z roku 1141 (v soupise majetku olomouckého kostela je uvedena lokalita „Cerncine“, avšak nevím, zda se jedná právě o Černotín). Také další zprávy, vztahující se k létům 1169, 1201 a 1296, nebyly doposud spolehlivě ověřeny. A tak skutečně první historicky doložený záznam o existenci Černotína pochází z roku 1406 (zápis ze zemských desek olomouckých hovoří o splacení věna Čenkěm z Tučína jeho manželce Anně ze vsi Černotína).

V letech 1447-52 byl Černotín příslušenstvím hradu Helfenštejna, později až do zániku feudalismu součástí hranicko-drahotušského panství. K Černotínu patřil i sousední Hluzov, vesnice prvně vzpomínaná v r.1447 jako majetek helfenštejnského pána Jiříka z Kravař a odtud sdílející stejné osudy a majitele. Patrně již ve druhé polovině 15.století tu stál svobodný dvůr, v době předbělohorské patřící rytířům Fragštejnům z Našeslavic (po r. 1672 jej koupil kníže Ferdinand z Ditrichštějna).

Černotín i Hluzov byly vždy zemědělskými obcemi, kde se současně  chovalo i mnoho dobytka (v první polovině 19.století i hodně koní – v Černotíně 104, v Hluzově 28). Mimo to nacházeli místní obyvatelé obživu jako kameníci a ve vápenných lomech a vápenkách. První šachtovou vápenku /1870/ postavil pozdější černotínský starosta Josef Schindler. V roce 1864 byl postaven černotínský mlýn.

Dominantou Černotína je kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1883, který vznikl rozšířením kaple, vybudované v l. 1864-1868. Staršího založení je návesní kaple sv.Anny v Hluzově.

Do r.1766 se hlásí vznik obecních typářů Černotína a Hluzova. Pečetní pole černotínského pečetidla neslo obraz vozky, sedícího na voze-žebřináků s koňským dvojspřežím, za vozem heraldicky vlevo se sklání strom.

Pečetnímu poli hluzovského typáře (pečetidla) dominovala postava sekáče kosícího travní porost.

Z obou starých pečetí vychází i obecní symboly. Zatímco z pečetí Černotína byla využita figura koně, z pečetí Hluzova pochází motiv kosy, resp. její heraldicky uchopitelnější kovové části. Vzniklé kompozice doplňují figury, připomínající nejvýznamnější stavební památky. Hluzovská kaple sv. Anny je symbolizována třemi liliemi, resp. jejich horními polovinami vnikající z vlastního štítu do lemu znaku, na praporu pak ze středového pruhu do pruhů postranních. Vlastní symbolikou hovoří i samotné zvolené tinktury. Kombinace červené, zlaté, černé a stříbrné byla převzata z erbu dlouhodobých majitelů někdejšího hranicko-drahotušského panství knížat z Ditrichštějna.


22055 přečtení | Upozornit známého | Článek mě zaujal

Správci stránek: Vladislav Barot, vladislav.barot@gmail.com - kód, grafika
ing. Miroslav Vacula, vacula.mira@gmail.com - novinky, nápady
Hosting poskytuje www.mitranet.cz
phpRS - český redakční systém